Obce a města zrušily nebo se chystají zrušit či odložit tisíce projektů. Ekonomický růst se zastavil a restart není v dohlednu. Důvodů je několik. Zásadní je samozřejmě dopad pandemie koronaviru a do značné míry nesystémové kroky vlády, které často způsobily více škody než užitku. Posledním hřebem do rakve je zrušení superhrubé mzdy, což znamená další desítky miliard, které budou v obecních rozpočtech chybět. Někde se chystají ještě více utáhnout opasky, jinde už plánují, že zkrátka nebude ani na základní potřeby obyvatel.

V roce 2019 měly města a obce příjem z daní zhruba 230 miliard korun. Letos půjde o minimálně 30 miliard méně, pokud budeme počítat s optimistickou variantou ekonomického vývoje. Do už tak nezáviděníhodné situace teď přichází zrušení superhrubé mzdy, o které sice můžeme diskutovat jako o paskvilu, který si zrušení zaslouží, ovšem načasování nemohlo být horší.

Důsledek je totiž dalších devadesát miliard mínus v daňových příjmech, ze kterých mělo do měst a obcí “přitéct” zhruba 21 miliard. K tomu je třeba přičíst nižší výnosy z daní až o desítky procent. Ani předpokládaný o něco vyšší výběr z DPH to zvrátit nemůže. Člověk nemusí být matematický génius, aby mu došlo, že velmi rychle dojde ke spotřebování rezerv, které si obce (na rozdíl od státu) vytvořily v době ekonomického boomu. „Nikdy jsme celý rozpočet tzv. neprožrali tak, jak to dělá naše vláda, která nás tím vlastně zadlužuje,“ nechápal v rozhovoru pro Čtidoma.cz starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Podkuřování různým voličským skupinám

Přesto se může snadno stát, že pokud ne příští rok, tak v roce 2022 bude řada z obcí na nule a nebude mít z čeho brát ani na základní potřeby obyvatel. „Naše obec žije především z daňových příjmů a do minulého roku se nám je dařilo odhadovat velmi dobře. Rozpočty plánujeme vyrovnané a většinou vždy něco ušetříme na různé výdaje v budoucnosti. Vadí mi, že v současné chvíli nejsme schopni predikovat skoro nic. Naprostý chaos způsobený nekoncepčními zásahy do ekonomiky kvůli Covid-19 a podkuřování různým voličským skupinám, které se schovává za další “pomoc” v souvislosti s nákazou, pro nás činí budoucnost velmi nepředvídatelnou a možná více, než je nakonec nutné, krátíme investice a dlouho připravované projekty. Protože prostě nevíme, co bude, s čím zase zítra přijde vláda a jak to nakonec celé dopadne,“ kroutí hlavou starosta Jenštejna Norbert Hlaváček.

Smrt a lži jako reklama v kampani ANO, Schillerová má samoživitelky za podvodnice a koronavirus na Slováky nejde.

Přitom obce jsou největším investorem. Každý rok dávají lidem práci za 100 miliard korun. Teď však čelí situaci, ve které nikdy nebyly, a netuší, co bude dál. Zásadní je i fakt, že velká část veřejných zakázek byla zadána před pandemií. Proto letos není situace nijak kritická. Ale pro rok 2021 se vše mění. Prohlubuje se nejistota ohledně příjmů, což se zrušením superhrubé mzdy ještě prohloubí.

„Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají,“ tvrdí předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Situace je opravdu neúnosná

Podle zákona platí, že pokud nemá municipalita schválený rozpočet, nemají svůj budoucí výdaj krytý rozpočtem, dojde k tomu, že nemůže vyhlásit výběrové řízení na zadání jediné veřejné zakázky! Podle expertů svazu čelí města a obce pětici hlavních faktorů, které prakticky vylučují, aby sestavily v průběhu podzimu funkční rozpočty na rok 2021:

ekonomický vývoj – klesají daňový výnosy, stát je obcím ovšem nekompenzuje
návrhy na změny daňových zákonů – opět bez jakékoliv kompenzace ze strany státu
další návrhy zákonů, které obce výrazně ovlivní – např. stavební zákon, sociální zákony apod.
nejasnosti kolem fondů Evropské unie – dosud není jasné, co platí a co nikoliv
neexistence relevantních dotačních titulů, které vláda na začátku pandemie slibovala

„Situace je opravdu neúnosná. Každý si přece musí uvědomit, že zde nejde o příjmy obcí – jde o peníze, které automaticky investujeme v místech, kde bydlíme. Jde tedy do poslední koruny o peníze lidí, tedy vyjma 21 %, které si z toho vezme stát na DPH,“ upozorňuje Lukl.

Neznají budoucnost, vláda mlčí

Města a obce nejsou připraveny realizovat své záměry, zadávat veřejné zakázky, utrácet peníze. Aby se to změnilo, potřebují již nyní znát budoucí vývoj finančních prostředků. Od vlády se jim bohužel žádných konkrétních dat ani slibů nedostalo.

„Principiálně snižování přímých daní podporuji. Musí ale být promyšlené a dopady by měly být řádně vyhodnoceny. Mám obavu, že se vláda nese jen na vlně populismu. Pokud by byl dopad opravdu takto velký, znamenalo by to pro Roztoky výpadek ve výši přesahující 6 milionů korun. Pro představu, za to se dá postavit jedna třída školky nebo kvalitně zrekonstruovat půl kilometru silnice. Na druhou stranu je možné, že bude trochu vyšší výběr DPH, což ale tento výpadek nepokryje,“ upozorňuje starosta Roztok a kandidát na středočeského hejtmana Jan Jakob.

Zároveň dodává, že podle něj ještě největší propad nenastal. „Letošní korona krize se v ekonomice projeví se zpožděním a já očekávám nízký výběr daní zejména v první polovině roku 2021, kdy se teprve projeví zánik firem a živností a nižší počet pracovních míst.“

Babiš a spol. zatím věc neřeší

Nejde přitom o žádné bezdůvodné strašení. Je to opravdu tak, že pokud se nezačne okamžitě konat, peníze v obcích nebudou. „Nevím, zda vyhladovění obcí je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany. Prostě v místě jejich bydliště nebudou peníze na silnice, chodníky, školky, školy a další místní infrastrukturu. Samospráva vlastně nebude mít moc o čem rozhodovat, protože bude mít peníze tak akorát na mandatorní výdaje,“ shrnul starosta Dolních Břežan Věslav Michalik.

Města a obce mají připravené projekty na příští období, chtějí pomoci k restartu ekonomiky, ale k realizaci projektů potřebují mít nastaven základní stabilní finanční rámec. A pokud nepřijde jasná zpráva od kabinetu Andreje Babiše, který zatím dělá mrtvého brouka, nebude z toho nic. Což bude doslova katastrofa.

Zdroj: ctidoma.cz