Staré potrubí z jihu na sever Moravy přestává kapacitně stačit, není například možné připojit další velké spotřebitele z řad průmyslových podniků či tepláren. Právě zajištění ekologického zdroje energie pro průmyslovou výrobu ve všech moravských krajích, ale i jistotu dlouhodobých spolehlivých dodávek plynu má přinést plynovod Moravia.

Už loni měl potrubím Moravia „protékat“ plyn z Tvrdonic na Břeclavsku až k polské hranici. Stavba za zhruba deset miliard se však výrazně zpozdila, přípravné práce finišují až nyní. Společnost Net4Gas dokončuje jednání s obcemi, přes které nový plynovod povede. V Jihomoravském kraji zasáhne do katastru třiadvaceti vesnic a měst.

Net4Gas chystá stavbu už od roku 2010, o dva roky později projekt dostal zelenou i při posuzování vlivu na životní prostředí. Pak se však zadrhl. Říct konkrétní termín se firma zdráhá i nyní. „Přípravné práce na projektu probíhají, přičemž přesný čas zahájení výstavby plynovodu ještě nebyl stanoven,“ uvedla mluvčí společnosti Zuzana Kučerová.

V desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v Česku však firma počítá se zprovozněním v roce 2023. A vzhledem k tomu, že výstavba se odhaduje na tři roky, je její začátek opravdu na spadnutí.

Plynovod Moravia, který má propojit jih Moravy s Polskem, chystá společnost Net4Gas.

Plynovod povede mezi existujícími rozdělovacími uzly v Tvrdonicích a Bezměrově ve Zlínském kraji. Celkově natáhnou stavaři po jižní Moravě potrubí v délce zhruba 85 kilometrů. Břeclavská kompresní stanice, kde se plyn stlačuje a posílá dál do potrubí, navíc projde rozsáhlou modernizací.

Vinice a stromy z ochranného pásma musí pryč

Obcí, ani majitelů pozemků by se výstavba nijak zásadně dotknout neměla, plynárenská infrastruktura je navržena mimo zástavbu.

Situaci na jihu Moravy navíc usnadňuje i to, že potrubí bude na Břeclavsku, Hodonínsku i Vyškovsku kopírovat současné plynové vedení. Povede tedy v již existujících ochranných pásmech takzvaných energetických koridorů.

Potíž by mohla nastat pouze tam, kde majitelé pozemků bezpečnostní pásmo nedodržují. Za desítky let, co v zemi leží původní potrubí, si do tohoto pásma protáhli třeba vinohrad nebo meruňkový sad. Ukázala to například rekonstrukce ropovodu v okolí Klobouk u Brna, při níž se musely odstranit kousky vinohradů nebo kácet stromy.

Běžného hospodaření se ovšem výstavba potrubí nedotkne. „Plynovody umístěné pod zemí nenarušují přírodní ráz krajiny a režim v ochranném pásmu plynovodu neomezuje běžné pěstitelské či chovatelské aktivity,“ poznamenala Kučerová.

I když připouští, že sama výstavba plynovodu přináší jistá omezení, není podle ní časově náročná. A negativní vlivy, pokud nastanou, jsou zpravidla zanedbatelné a krátkodobé.

Napojení přes Rakousko až do Chorvatska

Moravia je jen jedním z projektů, které se na jihu Moravy chystají. Cílem „plynařů“ je propojení nejen s Polskem na severu, ale i Rakouskem na jihu.

Obousměrné rakousko-české spojení plynovodem BACI plánuje Net4Gas s rakouskou společností Gas Connect Austria, síť obou zemí by se měla sloučit díky kompresním stanicím v Břeclavi a v Baumgartenu. BACI by se tak dostal díky rakouské síti na linii plynovodů, které jdou přes Maďarsko, a to včetně plynovodu od terminálu LNG na Krku v Chorvatsku.

Kdy se tento projekt uskuteční, zatím vůbec není jasné. Na přípravách se ovšem pracuje, Net4Gas už je v kontaktu i s vedením Břeclavi.

„Záměrem společnosti je přeložit plánovanou trasu tranzitního plynovodu na okrajích břeclavského katastru. Tato stavba se nás dotýká na hranici se sousedními Kosticemi. Budeme s kostickou radnicí dál jednat o tomto záboru území, ochranná pásma nám ukrojí značnou část půdy v této lokalitě,“ uvedl místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).

Podle něj dopadne záměr firmy také na břeclavskou infrastrukturu. „Podle toho také doporučím vedení města, abychom s firmou jednali,“ dodal.

O vstřícnost ho přitom na sociálních sítích žádají sami obyvatelé města. „Ačkoliv nás to může jako město omezit, tak se jedná o trasu, která má zásadní význam pro zásobování naší země i střední Evropy. Umožní nám přístup k plynu i z jihu a nebudeme závislí jen na dodávkách z východu. Pozitivním přístupem by Břeclav udělala hodně pro celou naši zemi,“ komentoval to na Facebooku Michal Uher.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/plynovod-stavba-investice-jihomoravsky-kraj-propojeni-cesko-rakousko.A200721_165040_brno-zpravy_mos1?zdroj=top